Gospodarka odpadami komunalnymi kamery - deptak kamera - panorama miasta e-urzad Biuletyn Informacji Publicznej. CZ PL

Turistick atrakce

Z簍EK LESN

Z嫥ek Lesn (zn嫥 tak jako Waldstein, Le郾y Kamie, Le郾a) je vkomponov嫕 do skal na skaln hran vrchu Szczytnik (589 m n. m.) ty鴈c璫o se nad Szczytnou. Z vyhl獮ky v bl瞵kosti z嫥ku se otv甏 n墂hern panorama Du雉ick n篿iny s m鮀tem Szczytna. Nedaleko z嫥ku byla vytvo鷫na kamenn k齶駟v cesta s origin嫮n璥i p疄kovcovmi reli嶨y zasazenmi do p鷡rozench skal. Z嫥ek je vystav髶 v novogotick幦 slohu po vzoru st鷫dov骿嶭o obrann嶭o hradu. Tvo齶 ho 鋈y鷷ok t齶patrov budova obd幨n璭ov嶭o p黵orysu se 鋈y鷰i rohovmi v儩emi, z nich jedna je cylindrick, ostatn 鋈y鷶rann. Nejzaj璥av骹寤 m疄tnost z嫥ku je ryt薠sk s嫮. Sou魨st z嫥ku je kaple Matky Bo橙 Kr嫮ovny M甏u s unik嫢n pam嫢kou – bronzovmi trubicovmi zvony. Z嫥ek vznikl v letech 1831–1837. Tehdej寤 majitel Szczytn hrab Leopold von Hochberg, toho 醀su major ve vslu鞍, si nechal postavit s獮lo na m疄t bval prusk pevn鑸tky (fortu), kter zde st嫮a od konce 18. stolet do roku 1807, kdy byla zbo鷫na napoleonskmi vojsky. Sou醀sn podoba z嫥ku vznikla pom鬳n ned嫛no. Nejstar寤, z嫚adn 魨st byla postavena ve t鷡c嫢ch letech 19. stolet podle projektu vynikaj獳璫o architekta Karla Friedricha Schinkela. Stavba byla koncipov嫕a jako magn嫢sk rezidence. Po smrti hrab鮅e se majitel z嫥ku 醀sto m髶ili. Posledn璥 p鷫dv嫮e鋝m vlastn璭em se stal 鸅d Mision暟 svat Rodiny. Ti roz寤鷡li z嫥ek a kapli a za醀li stav鮅 k齶駟vou cestu, kter v鈴k z鑸tala kv灦i vypuknut 2. sv鮅ov v嫮ky nedokon鋀na. V pades嫢ch letech 20. stolet byli mision暟i vyhn嫕i a z嫥ek p鷫鈹l do rukou polsk嶭o st嫢u. Teprve v roce 2006 se vr嫢il zp鮅 sv幦u pr嫛oplatn幦u majiteli – 鸅du Mision暟 svat Rodiny.

Galerie


KAPLE MATKY BO晒 KR簇OVNY M炅U V Z簍KU LESN

Z嫥eckou kapli si nechali vystav鮅 majitel z嫥ku pro sv pohodl, aby nemuseli jezdit na bohoslu鞍y do farn璫o kostela ve Szczytn. Byla postavena v novogotick幦 slohu, tak頡 nebyl naru鈹n jednotn styl z嫥ku. Po 魨ste鋝幦 zmen鈹n vnit鷢璫o z嫥eck嶭o n墂vo齶 p鷫d hlavn vstupn br嫕ou bylo mo駐 kapli zakomponovat do budovy z嫥ku. Kaple je dlouh 12 metr, 隘rok 7 metr a vysok t幦檟 8 metr; pod n se nach嫙 poh鷫bn krypta, kterou si nechali zbudovat majitel z嫥ku. Z kaple vedou 鋈y鷡 zk okna zdoben n墂hernmi tmavmi vitr彄emi s podobami sv. Franti隕a Xavera, sv. Al鞍鮅y, v oknech ze strany n墂vo齶 pak sv. Augustina a sv. Otlie. Novogotick hlavn olt暟 je d鷫v髶 v hn駤 barv se zlacen璥 a jeho st鷫dn postavou je Matka Bo橙 s D儢嫢kem, zvan Kr嫮ovnou M甏u. Olt暟 d嫮e zdob dv sochy p鷫dstavuj獳 patrony majitel z嫥ku: sv. Bruno a sv. Helena. Hlavn lo je vypln髶a lavicemi pro v檟獳. Pod kapl se rozkl墂 hrobn krypta, v n篿 jsou pochov嫕 Helenini rodi鋀 Klein Franti鈹k a Selma Rohrbachovi a jej man頡l Bruno, d嫮e Helena sama a jej 靶agrov. Vchod do krypty se nach嫙 vlevo vedle hlavn璫o olt暟e. Do zadn strany olt暟e byla vezd髶a tabule z le靖髶 骷ly se jm幯y zesnulch pochovanch v hrobce. Kaple byla ofici嫮n vysv駥ena 17. 鋀rvence 1899. Pra駒k arcibiskup kardin嫮 Schonberg vydal povolen ke kon嫕 bohoslu頡b ji 21. prosince 1898, ov鈹m s vhradou, 頡 od jej璫o ofici嫮n璫o vysv駥en se budou sm鮅 醀stnit zdej寤ch bohoslu頡b pouze majitel z嫥ku, jejich rodiny, host pr嫛 pobvaj獳 na z嫥ku a slu頡bnictvo. Ve鷫jnost se tu sm骴a 醀stnit bohoslu頡b pouze o velkch sv嫢c獳h a ve vro鴈 vysv駥en kaple. Tento stav trval a do 6. ledna 1912, kdy se na sv嫢ek T齶 kr嫮 zvl廜tn璥 dekretem pra駒k嶭o arcibiskupa kardin嫮a Skrobonsk嶭o zm髶ila v kapli polosoukromou a na bohoslu鞍y z疄kali p齶stup v隘chni, kdo m骴i z奫em.

Zdroj: Bractwo Rycerskie Matki Bo瞠j Kr鏊owej Pokoju na Szczytniku


HORSK K媏奚V CESTA NA SZCZYTNIKU

Horsk k齶駟v cesta se nach嫙 nedaleko z嫥ku, v lese na ji駐璥 svahu hory. Pr塶e na k齶駟v cest byly zah奫eny v roce 1940, ale dokon鋀na a vysv駥ena byla a 9. 鋀rvence 1959. Na jej stavb se pod璱eli klerici z Ni器璫o duchovn璫o semin暟e, kter tehdy v z嫥ku s獮lil. Jednotliv zastaven k齶駟v cesty tvo齶 reli嶨y vytesan z p疄kovce o rozm鬳ech 65 x 80 cm. Vjimkou je dvan塶t zastaven – Uk鷡駟v嫕 – kter m v鮅寤 rozm鬳y (105 x 160 cm) a jako jedin je opat鷫no signaturou autora: Fr. Belke – Grevenbruk. Ke k齶駟v cest vede zna鋀n cesta. Ze z嫥ku se vyd嫥e po 餘ut sm鬳em na Polanici a po ur鋱t dob zahneme doprava. Po asi 60 metrech uvid璥e skalku s prvn璥 zastaven璥 k齶駟v cesty, dal寤 zastaven Cesty utrpen P嫕 n嫳leduj v pravidelnch rozestupech ka鞏ch 30 a 50 metr. Horsk kalv嫫ie ve Szczytn rozhodn stoj za prohl嶮nut, a to nejen pro svou polohu ve v鉍e kolem 590 m n. m. Hned po k齶駟v cest ve Vambe鷡c獳h je nejl廧e dochovanou a nejorigin嫮n骹寤 horskou k齶駟vou cestou v cel幦 Kladsku.

Dal寤m zaj璥avm objektem nedaleko z嫥ku Lesn je tak vysok k齶 se sochou Krista vytesan z p疄kovce, kter stoj mezi skalami za posledn zast嫛kou k齶駟v cesty. Je靖 v dob, kdy na z嫥ku 養li Helena a Bruno Kleinovi (1880–1923), bylo rozhodnuto o vstavb h鷷itova pro farn璭y z nedalek vsi Waldorff. Po postaven k齶頡 v鈴k vy雍o najevo, 頡 zdej寤 ter幯 nen pro zalo頡n h鷷itova vhodn, proto頡 je p齶li tvrd a kamenit na to, aby v n骻 bylo mo駐 kopat hroby. Od myslu zalo養t h鷷itov bylo tedy upu靖髶o, ale k齶 z鑸tal. V pozd骹寤ch dob塶h slou養l jako m疄to lou鋀n kn儩 mision暟 z Mal嶭o duchovn璫o semin暟e, kte齶 se ze z嫥ku vyd嫛ali na svat misie do dalekch zem.

Zdroj: Bractwo Rycerskie Matki Bo瞠j Kr鏊owej Pokoju na Szczytniku


KOSTEL SV. JANA K傞ITELE

Barokn kostel sv. Jana K黂itele byl postaven na vr隕u nad ulic Wolno軼i. Mezi cenn pam嫢ky v interi廨u kostela pat齶 kazatelna z 18. stolet, socha sv. Jana K黂itele na hlavn璥 olt暟i z roku 1748, bo鋝 olt暟e, ch鏎ov lavice pro kanovn璭y a zpov駤nice. Vzdoba kostela je z v鮅寤 魨sti d璱em Michala Klahra Star寤ho, zn嫥嶭o um骴ce p鑸ob獳璫o v Kladsku. P鷫d kostelem je n骿olik zachovanch n墏robn獳h desek, mezi nimi i hrobka stavitel z嫥ku Hochberg. Zaj璥avost je n墏robn deska z roku 1850 s polskm textem (zem tehdy n嫮e頡lo k n骻eckojazy鋝幦u Prusku).


SKL遽SK HU SUDETY

Historie skl暟sk huti Sudety je dlouh n骿olik set let a tkv svmi ko鷫ny hluboko ve starch skl暟skch tradic獳h. St鷫dov骿 prameny p鷡pom璯aj zdej寤 lesn hut. Jednou z nejv鮅寤ch byla dnes ji neexistuj獳 skl嫫na v Las闚ce, kter vyr墎骴a sklo v獳e ne 300 let. V roce 1770 byla zalo頡na skl暟sk hu v Batorow, kter st嫮a na po魨tku cel 鷻dy z嫥鬳 spojench s vrobou a zpracov嫕璥 k鷡劂嫮ov嶭o a sodn嶭o skla, a je mj. pova駟v嫕a za „prababi鋘u“ szczytensk skl嫫ny. V roce 1771 bylo v Batorow poprv vytaveno k鷡劂嫮ov sklo. O dva roky pozd骹i se zde ji vyr墎骴o honosn stoln sklo, p鷫dev寤m vinn sklenice, slavnostn poh嫫y a p灦litry na pivo. Jednalo se o skute鋝 skvosty – sklo bylo zdobeno ryt璥, zlacen璥 a st齶b鷫n璥. V roce 1827 Szczytnou i se skl嫫nou koupil major Leopold Martiz von Hochberg, kter tov嫫nu roz寤鷡l a jej vzorn璭 obohatil o secesn dekorace. Majitel skl嫫ny se a do roku 1920 pom鬳n 醀sto m髶ili, ale hu tehdy p鷫sto pro橙vala obdob sv嶭o nejv鮅寤ho rozkv鮅u, a to nehled na po鴈naj獳 sv鮅ovou hospod暟skou krizi. V sou醀sn dob hu vyr墎 隘rok sortiment k鷡劂嫮ovch vrobk bohat zdobench vkusnmi vzory. Hu m vlastn vzorka鷭kou pracovnu, kter projektuje vrobky nejr鱵n骹寤ch tvar s celou 隕嫮ou rytch vzor. D璭y tomu m躨e realizovat i ty nejodv彄n骹寤 projekty svch z嫜azn璭. Mimo jin zde byl vyroben servis pro anglick kr嫮ovsk dv鑴, pro zaoce嫕skou motorovou lo St. Batory, ryt skleni鋘y pro Polsk aerolinie LOT a ozdobn poh嫫y pro diplomatick zastupitelstv.


DAL怛 V幊NAMN PAM糞KY

P鷫d schody do kostela je um疄t髶 fragment pran鷫 ze 16. stolet, kter objevil pan Ryszard Kr鏊, kdy opravoval strop v hospod暟sk budov pana Pietronika. V roce 1993 byl pran vyjmut a um疄t髶 na sv p驠odn m疄to.

Kamenn sucha sv. Jana Nepomuck嶭o z roku 1711 se nach嫙 v centru m鮀ta na k鷡駟vatce mezin嫫odn silnice . 8 a ulice Sienkiewicza, nedaleko 齶鋘y Kamienny Potok. 10. b鷫zna 1983 byla zaps嫕a jako kulturn pam嫢ka pod . 883/422r.

Mezi pam嫢ky Szczytn dnes m躨eme za鷻dit i 頡lezni鋝 stanici, stejn tak jako cel sek 頡lezni鋝 trati z Polanice-Zdr鎩 p鷫s Szczytnou a Duszniki-Zdr鎩 do kone鋝 stanice v Kudow-Zdr鎩. Na t彋o neoby鋀jn rozmanit trase 鋀kaj na cestuj獳 vysok viadukty, pr齹ezd tunelem a p鷫dev寤m n墂hern vyhl獮ka z oken vag鏮 na okoln hory.

Na vr隕u Je寮ziec byl v roce 1927 p氆 Kladsk嶭o turistick嶭o spolku (Glatzer Gebirgs-Verein ) um疄t髶 pam鮅n k嫥en z 鈹d嶭o p疄kovce p鷡pom璯aj獳 tzv. bramborovou v嫮ku z roku 1778. K嫥en m obd幨n璭ov z嫜lad o velikosti 65x85x120 cm. Na p鷫dn stran je vyryt n骻eck n嫚is: „6. 9. 1778 Oberfall eines preu罧schen Proviant-transportes durch 飉terreichische Husaren. Ehre den gefallen Helden GGV Ruckers 1927“ (P鷫paden prusk嶭o transportu proviantu rakouskmi husary. est padlm hrdin籯 GGV Ruckers 1927). Z n嫚isu vyplv, 頡 na tomto m疄t zahynuli pru靖 voj塶i; ob鮅i z rakousk strany nejsou zm璯髶y. V嫮ka, v jej璥 d鑸ledku k t彋o ud嫮osti do雍o, skon鋱la 13. kv鮅na 1779 m甏em v T儦璯.

Dal寤 pam嫢ky, kter stoj za to nav靖癉it:

  • Kaple sv. Anny s k齶駟vou cestou – Bator闚
  • Kaple ze 17. stolet – Wolany
  • Kostel sv. V癃a ze 17. stol. – Niwa
  • Kostel sv. M暟 Magdal幯y ze 17. stol. – 篹yce

dnia: 2009-06-30 dodal/a: Piotr Pop豉wski

Zadaj pytanie burmistrzowi


Pytania do Burmistrza Szczytnej, Marka Szpaniera, prosimy kierowa bezpo鈔ednio na adres e-mail: burmistrz@szczytna.pl Odpowiedzi na pytania udzielane b璠 osobi軼ie przez Burmistrza Szczytnej.

Urz康 Miasta i Gminy w Szczytnej
ul. Wolno軼i 42
57-330 Szczytna

Urz康 czynny jest w godz. 7:30-15:30 w dni robocze.
Kasa Urz璠u czynna jest od godz. 8:00 do godz. 14:30 z przerw w godz. 11:00-12:00

Od roku 2013 podatek od nieruchomo軼i, rolny i le郾y - p豉tny jest na indywidualny numer rachunku bankowego ka盥ego p豉tnika, podany w decyzji podatkowej/pi鄉ie informuj帷ym.
Pozosta貫 nale積o軼i gminne (w tym op豉ta skarbowa) nale篡 wp豉ca na konto bankowe Urz璠u Miasta i Gminy w Szczytnej:
Gospodarczy Bank Sp馧dzielczy w Strzelinie
66 9588 0004 7100 6943 2000 0010
Kod SWIFT/BIC banku: GBWCPLPP

NIP: 883-13-29-787
REGON: 000531192

Sponsorzy przedsi瞝zi耩 promuj帷ych Gmin Szczytna:


w 2007 r. - Stolplast
w 2008 r. - ASM Inwestycje
w 2009 r. - Hydropolwiert
w 2010 r. - Fresh
w 2011 r. - Tajemniczy Ogr鏚
w 2012 r. - Marka Putz System
w 2013 r. - ZEM Sp z o.o.
w 2015 r. - Tartak Bartek
w 2016 r. - PPHU Szczytnik

Propaga鋝 video

Miasta partnerskie:




Mi璠zych鏚


Velké Pořiči


Tegernheim


Náměšť na Hané



T逝maczenie strony w j瞛yku czeskim oraz filmy promocyjne w j瞛yku polskim i czeskim uzyska造 dofinansowanie w ramach projektu: "Promując naszą gmin nie zapominamy o przyjacio豉ch z Republiki Czeskiej" PL.3.22/3.3.02/08.00327 z Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz Bud瞠tu Pa雟twa w ramach Programu Operacyjnego Wsp馧pracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013 - Fundusz Mikroprojekt闚 za pośrednictwem Euroregionu Glacensis.



Copyright © 2008 Urz康 Miasta i Gminy w Szczytnej - Piotr Pop豉wski